Pravý vějíř by se měl skládat z listu, jazýčku, krycí lišty, žeber, nýtu a podložky. Základní rozdělení vějířů je na pevné – „učiwa“ převzaté od Korejců a skládací – „ogi“ Toto základní dělení se od středověku výrazně změnilo. Zatímco pevné vějíře se téměř přestaly vyrábět, rozvoj zaznamenaly vějíře skládací. Ty se začaly rozlišovat nejenom podle typů používaných materiálů, ale též výzdobou a technologií zpracování. V 19. století zaznamenal vějíř svůj největší rozmach. Přestal také být luxusním zbožím a stal se dostupným všem sociálním vrstvám. Vějíř se stal významným sběratelským artiklem a jeho sběratelé prohloubili znalosti o typologii vějířů ve všech možných směrech.

Zobrazení 1–12 z 29 výsledků